Rano nas vyzvedava....opet Hasan - super! Salta je opet ponorena do mraku a my vyrazime smerem na Jujuy. Cestou se dozvidame spoustu informaci o fungovani Argentiny a take mijime spousty Anchu. To jsou takove vetsi postolky, ktere pojidaji srazena zvirata podel silnic. V Jujuy je spousta poli s cukrovou trtinou. Ta je prakticky vsude, je tu mala, vetsi, prave zaseta i asi trimetrova pred sklizni. Take tu maji velky cukrovar a elektrarnu, to aby mohli prodavat elektriku do Chile. Mimochodem, Chile pry nema nikdo rad :)
Ve vsi, blizko parku vyzvedvame naseho pruvodce a kupujeme repelent, bez nej by to v parku bylo tvrde.
Vystupujeme na vyhlidce ve vysce zhruba 800 m nad morem, coz je trochu zmena, oproti predeslym dnum a pokracujeme stezkou do pralesa.
Nas pruvodce Bertran ma sebou takove udelatko pro jeho IPhone - je to kablik pripojeny (svazane draty) k reproduktoru. Cestou lesem pousti zvuky ptaku a vabi je. a co je jeste zajimavejsi, je, ze to funguje! Ptaci priletaji bliz a bliz. Jeden druh se da vabit i sustenim pytliku :) priletl uplne k nam a chtel susenku... asi nejsme prvni turiste.
Cesta dale pokracuje do hlubsiho lesa, ze stromu visi liany, moskyte utoci. U prvniho termitiste musime ochutnat termity. Vypadaji trochu jinak nez ti mexicti - maji cerne hlavy a chutnaji jako mrkev. Bertran neustale otaci ztrouchnivele stromy a hleda Arañe. Nachazime vsak predevsim velke brouky a pijavice. O par kilometru dal jsme narazili na prvniho stira a pak na dalsiho a dalsi a je jich tu proste dost. Pry jsou muy peligroso (velmi nebezpecni), takze ho lovi holou rukou (asi trochu prehani). Dal se Bertran pokousi chytit jesterku, coz se mu ale nedari a tak nas seznamuje s ruznymi druhy stromu.
Bohuzel jsme nevideli zadne savce, ale nas ornitologicky pruvodce nam ukazal snad pulku ze 400 druhu ptaku co tu ziji. Ke konci cesty nas Bertrane opousti, ale my si pobyt v nadhernem pralese jeste trochu prodluzujeme a vracime se zhruba 3 km dlouhou znacenou cestu zpet na vyhlidku, kam se pro nas vraci Hasan.
Vecer je Salta opet plna lidi, a aut. Nevim jestli jsme to uz psal, ale dojit nekam je tu takrka nemozne, protoze auta jezdi podle systemu - vetsi jede, takze chodec je tu ztracen na ostruvku jednoho bloku domu. Vecer jeste zmrzlina - pokud pojedete do Argentiny, musite si zajit na zmrzlinu, protoze cely proces a zpusob jakym tu zmrzlinarny funguji, je neco uzasneho a v Evrope nevidaneho.
A na zaver pridavame tematicky vtip: Leti dva balonky Argentinou jeden rika druhemu "hele kaktusssss" a ten druhy: "kde ho vidisssss".
Žádné komentáře:
Okomentovat